Historie promítání v Uh. Hradišti
Počátky kinematografického dění v Uherském Hradišti se datují už ke konci 19. století, avšak stálého kinematografického provozu, jehož začátky jsou spojeny s osobností paní Fanny Jägermannové, se město dočká až v roce 1915.
V několikaletém soupeření nejrůznějších spolků o získání licence k provozu kina nakonec vítězí Sokol a městská rada, která na základě udělení licence od roku 1929 spravuje tzv. Městské kino v Redutě. O rok později je vyslyšena žádost Sokola, takže může být zahájeno promítání v sále sokolovny. Činnost kina Sokol je v roce 1941 zakázána protektorátními úřady, aniž by kdy později byla obnovena, zatímco Městské kino pracuje až do roku 1954.
Až do tohoto roku, kdy vzniká první účelová budova v okrese – kino Mír, je tedy kinematografické působení realizováno v provozovnách umisťovaných do tělocvičen, restaurací, tanečních sálů, prostor vyřazených škol apod.
10. srpna 1945 začíná v okrese Uherské Hradiště z popudu Československého státního filmu rozsáhlý kinofikační proces. Struktura okresu s vysokým počtem obyvatel v jednotlivých obcích si žádá téměř úplnou kinofikaci – je vytvořeno 43 kin v 41 obcích a dalších 42 kin v rámci Osvětových besed.
Po roce 1960, kdy je dosaženo vrcholu návštěvnosti, klesá s rozmachem vysílání československé televize atraktivita filmových představení, ustává aktivita některých vedlejších filmových projektů, včetně představení Osvětových besed a nárazových projekcích v neúčelových prostorách. Zvrátit tento vývoj se nakonec daří strategií modernizace mnohdy provizorních prostor kin. Pokles návštěvnosti se tak zastavuje v roce 1968, kdy se těžištěm tržeb stávají zejména širokoúhlá kina.
Autor: Lucie Hrabcová - Historie kina Hvězda v Uherském Hradišti (seminární práce, Masarykova universita, Filosofická fakulta, Ústav filmu a audiovizuální kultury), Brno 2005
úvodní stránka »
archiv programu
