Cena bezpečí. Takové je hlavní téma letošního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Co pro nás bezpečí ve světě plném nejistot, obav a krizí znamená a co jsme ochotni pro něj udělat? Jedná se o globální otázku, kde každý konflikt, malého či velkého rozměru, ohrožuje bezpečí ulice, města, země, a také různých skupin lidí napříč světem rozděleným nerovností, diskriminací či bezprávím.
V Uherském Hradišti se bude festival konat ve dnech 27. – 30. března v kině Hvězda a v HUBu 123 a nabídne celkem 8 vybraných filmových projekcí doplněných besedami s hosty. Navíc můžete navštívit přednášku novinářky Světlany Witovské, která vás provede světem investigativní žurnalistiky, politických debat a fake news. Doprovodný program se nevyhne ani tématu současné války na Ukrajině – kino Hvězda nabídne dvě tematické výstavy – fotografie Španěla Alberta Lorese a komiks mladé ukrajinské výtvarnice Poliny Budhagovské.
Chcete se pořádně naladit na Jeden svět? Nebo o festivalu slyšíte úplně poprvé? Ve čtvrtek 16. března odpoledne a večer vás zveme na společné setkání. Na Masarykovo náměstí začne už od 15:00 koncert místních kapel Who Asked Band a NOISE. Kapely, které 16. 3. uslyšíte na náměstí, jsou⭐️WHO ASKED BAND a NOISE⭐️!! WHO ASKED BAND: „Jsme poměrně náhodné trio umprumáků a neobvyklá kombinace nástrojů: kytara, cello, bubny a nesmíme zapomenout na zpěv naší super talentované hudebnice a skladatelky Aničky, která mimo jiné hraje i na klavír. Vlastně všichni tak trochu něco umíme na víc nástrojů a občas si pro zlepšení nálady nástroje i prohodíme. A když nás přestane bavit hrát rock, pop, ani folk, tak si hodíme lehoučkou improvizaci.“ NOISE: „Sup, jsme N0!53, nebo N0!S3, nebo NO!SE, sami nevíme. Možete sa těšit na směs všech Rockových podžánrů, od punku po cimbálku (nebo taky ne). Neradi býváme nazývání Sum 41 revival.“ Na programu bude také vlastní tvorba festivalových triček. Stačí vzít s sebou vlastní kousek oblečení ve světlých barvách. V Cafe Portal začne v 18:30 promítání filmu Ahoj, robote! z platformy Promítej i ty! Navíc se můžete těšit na ochutnávku národních pokrmů, které připraví naše dobrovolnice z Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Turecka. Celý program je zdarma! Odkaz na FB událost Zobrazit více
U příležitosti smutného prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu bude v prostorách kina Hvězda možné navštívit dvě výstavy vypovídající o současné situaci na Ukrajině, připravené Člověkem v tísni s podporou Evropské unie a Stálým zastoupením ČR při EU a pod záštitou EUNIC Milan. Vernisáž výstavy se koná v pondělí 27. 3. v 16:30. Expozice: 14. – 29. 3. ALBERT LOREZ - INVAZE Výstava fotografií španělského fotografa Alberta Lorese s názvem “Invaze“ vynáší na světlo příběhy lidí a dopady války na životy obyčejných lidí na Ukrajině. Albert Lores fotí na Ukrajině již déle, než osm let. Dvanáct neúprosných měsíců války si většina z nás v západní Evropě téměř nedokáže představit. Pro Ukrajince je však válka už rok každodenní realitou. Každá z těchto devíti fotografií Alberta Lorese nabízí pohled na tuto realitu. POLINA BUDAGOVSKÁ: VÁLKA MI DVAKRÁT VZALA MŮJ DOMOV Devatenáctiletá studentka architektury Polina Budagovská pochází z Doněcku na východě Ukrajiny. Když v roce 2014 vypukla válka, musela se s rodinou odstěhovat do Kyjeva. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, byla nucena opustit svůj domov podruhé. Polina popisuje svůj příběh prostřednictvím kreseb, které vytváří na svém tabletu. Komiksová výstava s názvem “Válka mi dvakrát vzala můj domov“ ilustruje její život od dětství až po dospělost a umožňuje nám nahlédnout do života mladé dívky, které válka již dvakrát vzala domov. Zobrazit více
Film dokumentuje ruskou invazi na několika místech Ukrajiny, která trpí pod agresí nesmyslné války. Na příbězích běžných lidí snímek ilustruje nejen každodenní válečné problémy velké části obyvatelstva Ukrajiny, ale i hloubku jejich odhodlání. Na příkladu několika ukrajinských měst snímek demonstruje krutou proměnu rušných center v místa zkázy. Trosky, zničená infrastruktura, unavené obyvatelstvo obávající se dalších ruských útoků. To jsou obrazy z celé Ukrajiny, která se statečně brání nepříteli. Filmová mozaika je nejen obrazovým svědectvím hrůz této probíhající tragédie, je také důkazem odhodlání ukrajinského národa, vzepětí jeho sil a vzájemné podpory jeho obyvatel. Snímek režisérské skupiny Kinodopomoha se věnuje jak osudu lidí z Ukrajiny, kteří pomoc potřebují a patří ke zranitelným skupinám, tak i bojujícím za svobodu své země v první linii. Jan Slíva patří ke skupině dobrovolníků, kteří se zformovali během začátku války na Ukrajině, nebo se přidali v jejím průběhu. Koridor UA buduje logistickou síť. Vybírá humanitární zásoby a přerozdělujeme je na různá místa na Ukrajině. Přes své ověřené kontakty s jednotlivými organizacemi na Ukrajině má možnost přijmout a distribuovat potřebné zásoby a materiály tam, kde je to nejvíce potřeba. Koridor UA vyexportoval na Ukrajinu přes 900+ tun pomoci, která pomohla či stále pomáhá 2500+ lidem. vstupné: 110 Kč; 80 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazek ART Zobrazit více
Dokumentaristka Jana Počtová natočila svůj třetí film o vztazích, ve kterém mapuje rozličné podoby lásky a vztahů. Polyamorie, otevřený vztah, láska přes internet nebo dlouholetý vztah se zadaným partnerem. Režisérka sleduje v dokumentu Šťastně až na věky pět příběhů lidí, kteří se rozhodli hledat své štěstí v jiných partnerských soužitích, než je běžné. „Jak vypadají partnerské vztahy 21. století? Přestává monogamní model muž a žena v dnešní době stačit? Nejsou podoby lásky ve skutečnosti rozmanitější než ty, které společnost akceptuje jako normu?“, ptá se Jana Počtová. Jana Počtová (* 30. července 1980, Praha) je česká režisérka, dokumentaristka a scenáristka. Studovala Katedru divadelních, filmových a mediálních studií na Univerzitě Palackého. Poté přešla na Katedru dokumentární tvorby na FAMU. Během studií absolvovala zahraniční stáž v Paříži na Université Paris 8. Dlouhodobě pracovala na několika filmových festivalech – MFF Karlovy Vary, Jeden svět či AFO Olomouc. Spolupracovala s nadací Člověk v tísni na projektu o dcerách politických vězňů „Dcery 50. let", anebo na projektu Česko-Německého fondu budoucnosti „Živá paměť" pro německou vládu, kde sbírala výpovědi lidí nuceně nasazených za 2. sv. války a lidí, kteří přežili koncentrační tábory. S Českou televizí spolupracovala na cyklech: Příběhy slavných, Cestománie, Na cestě, Generace 0, Vesnicopis (autor námětu), Celnice, Magazín Q nebo Kultura.cz. Dále také např. na hraných seriálech jako Vyprávěj, Mazalové či První republika. vstupné: 110 Kč; 80 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazek ART Zobrazit více
Do kina Hvězda zavítá moderátorka a novinářka Světlana Witowská a Martin Šimek, kteří diváky formou rozhovoru provedou světem mediálních obrazů, kritického myšlení, investigativní žurnalistiky, politických debat, fake news aj. Exkluzivní pořad s názvem Pod povrch nabízí možnost otevřené diskuse, kde bude prostor také pro dotazy diváků. Dnešní doba se stala charakteristická tím, že naše životy se nekonečně propletly se světem médií. Ta nás provázejí na každém kroku. Stala se rozhodujícím činitelem, na jehož základě vnímáme a interpretujeme svět. Doba, kdy se rodina organizovaně scházela u televize či rádia, je pryč. Děti dnes konzumují mediální kanály v prostředí domova individuálně ve svých pokojích. Rodiče tak ztrácí kontrolu nad tím, jakým způsobem média na jejich potomky působí. O co vlastně jde? Nenechat se napálit, umět rozlišit pravdivou informaci od fake news, a hlavně přijít na to všechno sám. Dokázat se zorientovat v informačním chaosu a získat odolnost vůči manipulativnímu a dezinformačnímu působení. Dokázat se orientovat v textech a mluvených projevech. A rozlišit podstatné informace od těch nepodstatných. Světlana Witowská, rozená Ševčíková, (* 6. ledna 1973 Litoměřice) je česká novinářka a moderátorka, od roku 2014 do června 2018 moderovala pořad Interview ČT24, od června 2018 do srpna 2020 moderovala hlavní zpravodajskou relaci České televize Události a analyticko-zpravodajský pořad Události, komentáře. V České televizi byla, poté co odmítl Václav Moravec, vybrána za moderátorku debaty prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše a Miloše Zemana, která se uskutečnila 25. ledna 2018 v předvečer druhého kola českých prezidentských voleb. Devadesátiminutovou debatu sledovalo rekordních 2,6 milionu lidí. Moderátorský výkon Witowské pro její připravenost, korektnost i věcné vedení diskuse byl vyzdvižen jak veřejností, tak politiky a politickými komentátory. Witowská získala v roce 2017 novinářskou Cenu Karla Havlíčka Borovského. Porotou byla oceněna za vedení rozhovorů s nadhledem, důsledností a elegancí. Zobrazit více
V únoru 2018 ukončují tři výstřely v domě ve Veľké Mači životy mladého páru. Jejich těla jsou objevena až po čtyřech dnech. Brzy poté se jména Kuciak a Kušnírová stávají symbolem největších protestů na Slovensku. Investigativní reportér a režisér Matt Sarnecki představuje s detektivní precizností a ve vší srozumitelnosti dlouhou minulost mašinerie korupce a podvodů v nejvyšších patrech slovenské politiky. Sleduje blízké osoby Jána Kuciaka a další novináře a novinářky, kteří díky uniklým tajným datům objevují nové, klíčové důkazy v případu vraždy novináře a jeho partnerky. Komplexnost tohoto detektivního thrilleru dotvářejí také úhly pohledu některých jindy zdráhavých a předtím nezpovídaných postav. Světlana Witowská, rozená Ševčíková, (* 6. ledna 1973 Litoměřice) je česká novinářka a moderátorka, od roku 2014 do června 2018 moderovala pořad Interview ČT24, od června 2018 do srpna 2020 moderovala hlavní zpravodajskou relaci České televize Události a analyticko-zpravodajský pořad Události, komentáře. V České televizi byla, poté co odmítl Václav Moravec, vybrána za moderátorku debaty prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše a Miloše Zemana, která se uskutečnila 25. ledna 2018 v předvečer druhého kola českých prezidentských voleb. Devadesátiminutovou debatu sledovalo rekordních 2,6 milionu lidí. Moderátorský výkon Witowské pro její připravenost, korektnost i věcné vedení diskuse byl vyzdvižen jak veřejností, tak politiky a politickými komentátory. Witowská získala v roce 2017 novinářskou Cenu Karla Havlíčka Borovského. Porotou byla oceněna za vedení rozhovorů s nadhledem, důsledností a elegancí. vstupné: 110 Kč; 80 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazek ART Film je opatřen popisnými titulky pro neslyšící a nedoslýchavé. Zobrazit více
Dokumentaristka Jana Počtová natočila svůj třetí film o vztazích, ve kterém mapuje rozličné podoby lásky a vztahů. Polyamorie, otevřený vztah, láska přes internet nebo dlouholetý vztah se zadaným partnerem. Režisérka sleduje v dokumentu Šťastně až na věky pět příběhů lidí, kteří se rozhodli hledat své štěstí v jiných partnerských soužitích, než je běžné. „Jak vypadají partnerské vztahy 21. století? Přestává monogamní model muž a žena v dnešní době stačit? Nejsou podoby lásky ve skutečnosti rozmanitější než ty, které společnost akceptuje jako normu?“, ptá se Jana Počtová. vstupné: s průkazkou Baby Bio 90 Kč, ostatní 120 Kč Film je opatřen popisnými titulky pro neslyšící a nedoslýchavé. Zobrazit více
Reálné dopady krize ve finském zdravotnictví sleduje režisérka Susanna Helke na oblasti péče o seniory. Ve formě dokumentárního muzikálu tvůrkyně podává svědectví o špatně placeném personálu nebo privatizaci veřejného sektoru. Jakou roli hraje etika péče v době kapitalismu? Vyčerpaný zdravotnický personál je v rámci úsporného programu nahrazován robotickými pečovateli či službami dálkového call centra, kteří udržují vztah se seniory*kami pomocí krátkých online rozhovorů. Problém stárnoucí populace se ale netýká pouze Finska. Tento celosvětový fenomén je lakmusovým papírkem pospolitosti každého státu. Propast mezi lidskostí a chápáním péče o seniory*ky jako obchodního artiklu se bohužel neustále prohlubuje, vinou čehož mizí i právo na důstojně prožité stáří. Eva Malůšková vystudovala Fakultu humanitních studií na Univerzitě Karlově, studovala Charitativní a sociální práci a Křesťanskou teologii. Od roku 2005 pracuje na Oblastní charitě Uherské Hradiště, nyní jako vedoucí domova pro seniory. Vybraná témata v sociální oblasti přednáší na univerzitách a kurzech pro pracovníky v sociálních službách. vstupné: 110 Kč; 80 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazek ART Film je opatřen popisnými titulky pro neslyšící a nedoslýchavé. Zobrazit více
Situaci na trhu práce čekají v blízké budoucnosti velké změny. Kvůli rapidnímu rozmachu automatizace mohou zaniknout stovky milionů pracovních míst. Jak by to ovlivnilo naši společnost? Vztah lidí k práci je rozporuplný. Na jednu stranu představuje práce pro spoustu lidí na celém světě přítěž a pouhý zdroj obživy. Na druhou stranu přibývá počet workoholiků, pro něž je jejich zaměstnání jedinou životní náplní. Rozvoj robotů a strojového učení by tak mohl být pro celé lidstvo splněným snem, namísto toho však vzbuzuje spíše obavy – nikdo si dnes nemůže být jistý, kdy ho umělá inteligence nahradí. Snímek proslulého režiséra Erika Gandiniho (Švédská teorie lásky) zachycuje různé podoby práce v Jižní Koreji, USA, Itálii a Kuvajtu a pokouší se předestřít odpovědi na existenciální otázky týkající se vyvážení pracovního života a volného času. Jiří Čevora se zabývá budováním a vedením týmů, které nasazují špičkovou AI / Data Science v některých z největších britských podniků. PhD v oboru počítačové neurovědy, laboratoř Rika Hensona v Cambridge. vstupné: 110 Kč; 80 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazek ART Zobrazit více
Setkání dvou odlišných světů, městského a venkovského, v kulisách dechberoucí přírody rakouských Alp je výjimečným příkladem dialogu mezi těmi, kteří o sobě nevědí téměř nic, přestože žijí nedaleko od sebe. Vídeňský novinář a právník Florian přijme výzvu zemědělce Christiana, aby si zkusil život na jeho alpské farmě. Opouští bezpečí své sociální bubliny a vydává se do světa, o jehož fungování dosud neměl ani ponětí. Co se zprvu jeví jako zajímavé dobrodružství, se však ukazuje být náročným životem plným tvrdé práce a překážek, v němž o dalších osudech farmy rozhodují výkyvy počasí i rozhodnutí v dalekém Bruselu. Humorně laděný film dokumentuje vznik nečekaného přátelství dvou velmi odlišných mužů. Sleduje ale také způsob udržitelného farmaření, které ještě nedávno bylo normou, zatímco dnes v konkurenci průmyslových velkochovů zvířat a zemědělské produkce bojuje o přežití. Iva Nováková provozuje Horňáckou farmu - ekofarmu, která se nachází v panenské přírodě Bílých Karpat. "Vše, co se na farmě pěstuju, je bez použití jakékoliv chemie a pesticidů. Naší prací navazujeme na generace sedláků, kteří zde po staletí půdu takto obhospodařovali. Půda je dar, který nám přenechali a zároveň závazek vůči našim dětem. Hospodaříme tak, abychom pole nejenom zachovali, ale ještě zkvalitnili. Ovoce a zeleninu v tentýž den, kdy je sklidíme v našich sadech a na našich polích zpracováváme. Vše je manufaktura. Každý kousek ovoce nebo zeleniny projde několikrát našima rukama, než je nakonec umístěno do sklenic z českých skláren. Za svojí prací si tak stojíme od počátku až do konce. Věnujeme se především chovu BIO skotu, ale najdete u nás i ovce, kozy a poníka. Poloha farmy nám zároveň umožňuje pěstovat řadu ovocných druhů, zeleniny a obilovin," říká Iva Nováková. Barbora Mitášová (*1995) je právničkou a redaktorkou, která se současně podílí na vedení časopisu Právo 21. V současnosti působí jako asistentka soudce na správním úseku Krajského soudu v Brně a jako interní doktoranda na Katedře práva životního prostředí a pozemkového práva Masarykovy univerzity v Brně. V rámci své vědecké činnosti se zabývá trestáním na úseku ochrany životního prostředí. vstupné: 110 Kč; 80 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazek ART Film je opatřen popisnými titulky pro neslyšící a nedoslýchavé. Zobrazit více
Kdesi v polských lesích se ve jménu Ježíše Krista formuje bratrstvo, které si klade za cíl vymýtit homosexualitu a vrátit Polsko Polákům. V jeho čele stojí Antek, chlapec, jehož pevný hodnotový systém převrátí až láska. Časosběrný dokument režisérky Hany Nobis je sondou do přemýšlení a intelektuálního vývoje členů konzervativního, pravicově orientovaného bratrstva. Sdružují se v něm především mladí Poláci, kteří skrze křesťanské hodnoty definují svoji národní identitu. Ústřední postavou je Antek, dospívající chlapec, který s jistotou hlásá megafonem, že pedofilie je dalším stupněm homosexuality. Když se ale Antek zamiluje, začne svoje postoje pomalu zpochybňovat. Nejprve změní názor na předmanželský sex a nakonec i na víru v samotného Boha. Vladimír Babica je předsedou Q prostor Zlín - spolku organizujícího queer a heterofriendly akce na území Zlínského kraje, který se zároveň snaží pomáhat rozšířit vědomí o LGBTQ+ komunitě v kraji a zároveň funguje jako podpora této komunity na Zlínsku. vstupné: 110 Kč; 80 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazek ART Zobrazit více
V časosběrné observaci přináší režisérka a sociální antropoložka Soňa G. Lutherová intimní portrét rodiny, ve které jeden z rodičů prochází procesem tranzice. Marvin je trans muž žijící v dlouhodobém manželském vztahu s partnerem Ivanem a jejich dvěma dětmi ve Švédsku. Nečekané několikaměsíční odloučení od domoviny a zpomalení celého procesu fyzické i právní změny pohlaví během pandemie covidu-19 zintenzivňuje společné soužití mezi partnery a potomky, vztahy s příbuznými a nejbližšími lidmi z práce. Období tlumeného bezčasí nabízí protagonistům*kám filmu prostor pro vzájemnou podporu, přijetí Marvinovy genderové identity a redefinici rolí uvnitř rodiny. Důležitou úlohu při objevování a prožívání své trans autenticity pro Marvina hraje psaní LGBTQ+ románů, ve kterých si vytvořil své mužské alter ego. Soňa Gyárfáš Lutherová (* 23. prosince 1982) je sociální a vizuální antropoložka. Jako vědecká pracovnice v Ústavu etnologie SAV zkouká měnící se identity lidí v post-socialismu, zejména v souvislostech s jejich materiálním prostředím. Přednášela, prováděla výzkum a studovala na univerzitách na Slovensku, v Čechách, ve Švédsku a v Rakousku. Je spoluautorkou několika krátkých dokumentárních filmů a autorkou uměleckých vizuálních projektů. Soňa Gyárfáš Lutherová (* 23. prosince 1982) je sociální a vizuální antropoložka. Jako vědecká pracovnice v Ústavu etnologie SAV zkouká měnící se identity lidí v post-socialismu, zejména v souvislostech s jejich materiálním prostředím. Přednášela, prováděla výzkum a studovala na univerzitách na Slovensku, v Čechách, ve Švédsku a v Rakousku. Je spoluautorkou několika krátkých dokumentárních filmů a autorkou uměleckých vizuálních projektů. vstupné: 110 Kč; 80 Kč pro studenty, seniory a držitele průkazek ART Zobrazit více
