Giselle

Giselle

Režie:Marius Petipa
Délka: minut

Přímý přenos z Královského baletu v Londýně.

Režie: Marius Petipa  •  Hudba: Petr I. Čajkovskij

Choreografie: Marius Petipa

Hudba: Adolphe Adam

Libreto: Théophile Gautier

Režie: Peter Wright

Přidaná choreografie: Peter Wright

Scéna: John Macfarlane

Původní světelný design: Jennifer Tipton

Světelný design: David Finn

Režie: Christopher Carr

Orchestr: Orchestr Královské opery v Londýně

Předpokládaná délka 2 hod. 15 min. včetně přestávky.

Gisellle je nejslavnější baletní dílo romantismu - příběh o zradě, nadpřirozených silách a lásce, která překoná i smrt. Režisér Peter Wright inscenoval klasický balet choreografa Mariuse Petipy.

Giselle je veskrze romantické dílo. Když bylo poprvé bylo uvedeno v Paříži v roce 1841, rázem proměnilo celý taneční svět a doposud zůstává jedním ze stěžejních děl klasického baletního repertoáru. Ačkoliv choreografie i výprava doznaly za ta léta řady změn, podstata Giselle zůstává neměnná. Inscenace Petera Wrighta pro soubor Královského baletu vychází z klasické verze Mariuse Petipy (jenž upravil původní choreografii Julese Perrota a Jeana Coralliho), která byla poprvé uvedena v Petrohradě roku 1884.

Role Giselle na tanečnici klade ohromné technické i herecké nároky. Musí ztvárnit Gisellino první milostné vzplanutí, pak zlom, při němž zešílí, a nakonec smířlivé gesto odpuštění, které přichází z říše stínů. První jednání klade důraz na historickou přesnost a věrné zachycení venkova. S tím kontrastuje druhé jednání, pro něž se vžilo pojmenování „Bílé jednání“, které diváky zavede do čarovného lesa ozářeného měsíčním svitem. Žijí v něm pomstychtivé víly - duše nevěst, které zemřely ještě před svým svatebním dnem. Giselle v sobě spojuje zajímavý příběh a vynikající choreografii, a proto je ideální vstupenkou do světa klasického baletu.

Giselle stále zůstává jedním z nejvíce populárních romantických baletů všech dob. V jejím příběhu se střetává podmanivý mix lidských vášní s nadpřirozenými silami a s ničím nezaměnitelnou silou osudové lásky. V produkci sira Petera Wrighta ožívá nezaměnitelná atmosféra tohoto krásného romantického baletu, především díky neskutečné dokonalosti provedení Bílého Dějství - přízračná dívka se vznáší lesem, což je jedna z nejznámějších scén pro baletní sbor. Giselle pak tančí s lehkostí a křehkostí díky níž působí dojmem, že se vznáší nad parketem. Tento balet je jedním z nejmilovanějších a nejoceňovanějších z repertoáru Royal Ballet of London, věrný klasickému zpracování z roku 1841, ale s každým dalším zpracováním svěží a nový.

Dirigent - Adolphe Adam

Choreografie - Marius Petipa podle Jeana Coralliho a Jules Perrota

Giselle je svým způsobem synonymem romantického baletu. Nejen pro dnešní popularitu tohoto díla, ale především pro samotný příběh a typ hrdinky. Básník Théophille Gautier přišel na námět k tomuto baletu v knize německého básníka Heinricha Heina, který zaznamenal pověst, že dívky, které zemřou před svatbou, se mění ve víly a za nocí vábí osamělé poutníky a utancovávají je k smrti. Od ideje k premiéře baletu neuplynulo ani čtvrt roku. Konala se v Pařížské opeře na konci června roku 1841 a titulní roli tančila zbožňovaná Carlotta Grisi. Hudbu napsal tehdy velmi oblíbený Adolphe Charles Adam a choreografie byla dílem Jeana Coralliho a také tehdejšího manžela Grisiové, Julese Perrota. Poslední, kdo zásadním způsobem zasáhl do podoby choreografie, která je dnes základem většiny světových inscenací, byl francouzský tvůrce ruského baletu Marius Petipa. A dá se říci, že když ke konci 19. století Giselle téměř zmizela z repertoáru, byl to ruský balet, který toto dílo uchoval.

Přímý přenos z Královského baletu v Londýně.

Režie: Marius Petipa  •  Hudba: Petr I. Čajkovskij

Choreografie: Marius Petipa

Hudba: Adolphe Adam

Libreto: Théophile Gautier

Režie: Peter Wright

Přidaná choreografie: Peter Wright

Scéna: John Macfarlane

Původní světelný design: Jennifer Tipton

Světelný design: David Finn

Režie: Christopher Carr

Orchestr: Orchestr Královské opery v Londýně

Předpokládaná délka 2 hod. 15 min. včetně přestávky.

Gisellle je nejslavnější baletní dílo romantismu - příběh o zradě, nadpřirozených silách a lásce, která překoná i smrt. Režisér Peter Wright inscenoval klasický balet choreografa Mariuse Petipy.

Giselle je veskrze romantické dílo. Když bylo poprvé bylo uvedeno v Paříži v roce 1841, rázem proměnilo celý taneční svět a doposud zůstává jedním ze stěžejních děl klasického baletního repertoáru. Ačkoliv choreografie i výprava doznaly za ta léta řady změn, podstata Giselle zůstává neměnná. Inscenace Petera Wrighta pro soubor Královského baletu vychází z klasické verze Mariuse Petipy (jenž upravil původní choreografii Julese Perrota a Jeana Coralliho), která byla poprvé uvedena v Petrohradě roku 1884.

Role Giselle na tanečnici klade ohromné technické i herecké nároky. Musí ztvárnit Gisellino první milostné vzplanutí, pak zlom, při němž zešílí, a nakonec smířlivé gesto odpuštění, které přichází z říše stínů. První jednání klade důraz na historickou přesnost a věrné zachycení venkova. S tím kontrastuje druhé jednání, pro něž se vžilo pojmenování „Bílé jednání“, které diváky zavede do čarovného lesa ozářeného měsíčním svitem. Žijí v něm pomstychtivé víly - duše nevěst, které zemřely ještě před svým svatebním dnem. Giselle v sobě spojuje zajímavý příběh a vynikající choreografii, a proto je ideální vstupenkou do světa klasického baletu.

Giselle stále zůstává jedním z nejvíce populárních romantických baletů všech dob. V jejím příběhu se střetává podmanivý mix lidských vášní s nadpřirozenými silami a s ničím nezaměnitelnou silou osudové lásky. V produkci sira Petera Wrighta ožívá nezaměnitelná atmosféra tohoto krásného romantického baletu, především díky neskutečné dokonalosti provedení Bílého Dějství - přízračná dívka se vznáší lesem, což je jedna z nejznámějších scén pro baletní sbor. Giselle pak tančí s lehkostí a křehkostí díky níž působí dojmem, že se vznáší nad parketem. Tento balet je jedním z nejmilovanějších a nejoceňovanějších z repertoáru Royal Ballet of London, věrný klasickému zpracování z roku 1841, ale s každým dalším zpracováním svěží a nový.

Dirigent - Adolphe Adam

Choreografie - Marius Petipa podle Jeana Coralliho a Jules Perrota

Giselle je svým způsobem synonymem romantického baletu. Nejen pro dnešní popularitu tohoto díla, ale především pro samotný příběh a typ hrdinky. Básník Théophille Gautier přišel na námět k tomuto baletu v knize německého básníka Heinricha Heina, který zaznamenal pověst, že dívky, které zemřou před svatbou, se mění ve víly a za nocí vábí osamělé poutníky a utancovávají je k smrti. Od ideje k premiéře baletu neuplynulo ani čtvrt roku. Konala se v Pařížské opeře na konci června roku 1841 a titulní roli tančila zbožňovaná Carlotta Grisi. Hudbu napsal tehdy velmi oblíbený Adolphe Charles Adam a choreografie byla dílem Jeana Coralliho a také tehdejšího manžela Grisiové, Julese Perrota. Poslední, kdo zásadním způsobem zasáhl do podoby choreografie, která je dnes základem většiny světových inscenací, byl francouzský tvůrce ruského baletu Marius Petipa. A dá se říci, že když ke konci 19. století Giselle téměř zmizela z repertoáru, byl to ruský balet, který toto dílo uchoval.

Najděte svoji akci